Cesta na šibenici

Slyšíš kroky, už je pozdě
nadešel konec tvé poslední sloky
zděšeně na dveře své cely zíráš,
ten osudný den nadešel.
Svým věznitelům už týden říkáš,
že by ses bez něj obešel.


Dveře se s táhlým zavrzáním otvírají,
snaží se tě varovat.
Sedmikrásky své oči zavírají
před osudem,
který nechal tvůj život kolovat.


Teď dávají tě do pout a
přes hlavu pytel.
Pokoušíš se pohnout,
ale je to těžší, než jsi myslel.


Pak vedou tě po chodbě,
smrtce vstříc.
Kolo smrti dnes dopřálo tobě,
na obhajobu není co říct.


Už navlékají ti provaz přes hlavu,
poslední slza na zem skanula.
Se vztyčenou hlavou
sesbíráš poslední odvahu,
která do dalekého kouta zaplula.


A teď umíráš,
dochází ti vzduch
Vysvětlení marně hledáš,
důvod změnil se v začarovaný kruh.
Už si tě nikdo nevšímá,
nechali tě v klidu zemřít.
A kolem poletuje otázka nepřímá,
zda mohl ses osudu svému vzepřít.